Sport BP

Snowboarding - freestyle: sport a životní styl

| sportBP

Životní styl je pojem, který je v souvislosti se snowboardingem často ventilován. Zejména v době, kdy tento sport zaznamenával vzestup, byl údajný odlišný způsob života občas zmiňován v médiích. Tato problematika je také někdy skloňována ze strany lyžařů, kteří některé případy nevhodného chování snowboardistů často považují za průvodní jev odlišného způsobu myšlení. Toto téma je většinou podrobováno negativní kritice z jedné či pozitivnímu hodnocení z druhé strany, která bývá spíše povrchní. Hloubkou zvláštních projevů myšlení či chování určité části snowboardistů se však mnoho lidí nezabývá.
       Pokud se mluví o životním stylu ve snowboardingu, je nutné zmínit, že se snowboardisté rozdělují na dvě základní skupiny. Méně početnou část tvoří příznivci alpské jízdy, kteří se koncentrují zejména na rychlou a technickou jízdu na sjezdovce. Do této skupiny výše zmíněny životní styl zasahuje velmi vyjímečně. Druhou početnější skupinu představují freestylisté, kteří se zaměřují kromě volné jízdy po sjezdovce také na jízdu ve volném terénu, skoky, U rampu a jiné triky. Charakter stručně popsaného sportovního zaměření napovídá, že právě zde lze hledat příznivce specifického pojetí způsobu života.
       "Ortodoxní snowboardisté" o sobě tvrdí, že jsou nekonformní, nevázaní (odvázaní), bezstarostní, spontánní a bezprostřední. Považují se za silné individuality, které žijí ze dne na den. Stylizují se do role lidí stojících mimo dnešní konzumní společnost.Tento člověk je někdy v hovorové Češtině označován pojmem "nezávislák".
       Mezi výraznými vnějšími projevy, které zaznamenáváme v zimních střediscích, patří zejména výstřední oblečení. To v některých případech z hlediska funkčnosti příliš neodpovídá podmínkám zimního prostředí. U některých snowboardistů lze také sledovat předbíhání ve frontách na vlek a někdy nebezpečné chování na sjezdovkách a často také povýšený a přehlíživý postoj k lyžařům, což samozřejmě nelze paušalizovat pro všechny snowboardisty vyznávající tento odlišný způsob života.
       Je nutné se také ohlédnout do historie klouzavého sportu. Snowboarding se postupně stal zimní alternativou windsurfingu, surfingu a skateboardingu. Zejména ve skateboardingu se velká část těchto sportovců hlásila a hlásí k odlišnému životnímu stylu. Mnoho skateboardistů se v zimě stalo snowboardisty a přenesli svůj životní postoj do hor. Právě skateboarding představuje zvláštní sortu mladých lidí "z ulice".
       Historie snowboardingu zaznamenává nelehké začátky snowboardistů v zimních střediscích. Na začátku 80. let byl v USA určitou dobu zakázán přístup snowboardistů na lanovky a vleky. Samozřejmě i začátky "prknařů" na českých sjezdovkách nebyly jednoduché. Snowboardisté zde museli čelit četným výhradám či zákazům provozovatelů lanovek a vleků a někdy samotných vlekařů. Jejich obavy o bezpečnost nového klouzavého sportu byly v některých případech oprávněné, ale někdy neopodstatněné. Tyto skutečnosti byly také lehkým impulsem k určitému rebelství.
       K ortodoxnímu životnímu stylu snowboardingu inklinují zejména mladí lidé a v mnoha případech pubescenti a adolescenti. Sociologie spojuje pubescentní a částečně adolescentní věk spojuje zejména s hledáním vlastní identity. Dost často se v sociologii mluví o velmi intenzivní touze lidí v pubescentním věku po výjimečnosti, originalitě a nekonformnosti. Je nutné dodat, že tato velmi silná touha přetrvá u některých lidí mnohem déle a často souvisí s určitým exhibicionizmem. Snowboarding je velmi efektní sport a není tomu tak dlouho, co snowboardista na sebe stahoval pozornost jako příslušník nové disciplíny. Vedle toho snowboarding není všem lidem zcela finančně dostupný (zejména v jeho počátcích byly reálné ceny snowboardového vybavení velmi vysoké), což ho do jisté míry "povyšuje". Dle mínění ortodoxních snowboardistů má jejich výstřední oblečení zobrazovat určitý individualizmus. Výstroj "ortodoxních snowboardistů" má však většinou podobné rysy. Ve své podstatě se však dá řici, že se jedná určitý druh uniformovanosti, která v sobě nese spíše opačné prvky individuality.
       Vyznavači netradičního způsobu života se často stylizují do komunity, která stojí mimo konzumní společnost. Vladimír Páral v jedné své knize popisuje "dvojí typ dnešního snobství". Klasický snob je líčen jako obdivovatel všeho moderního a rádoby člověk v první vlně tempa dnešní doby. Vedle něho je popisován typ, "který si nalhává výjimečnost a mimořádnost nadřazuje se nad takzvaný, obyčejný a každodenní život". Datum vydání této knihy s masovým rozvojem snowboardingu v devadesátých letech příliš nekoresponduje, ale v myšlenkách lze hledat s popisovaným problémem těsné souvislosti. Pokud se ohlédneme do historie, v této souvislosti lze zmínit hnutí Hippies, které v sobě mimo jiné obsahovalo podobné motivy. Podobných hnutí bychom našli celou řadu.
       V mnoha případech tento "životní styl" uměle podporují i firmy, které produkují snowboardové vybavení nebo sponzorují různé snowboardové soutěže. Často si lze všimnout, že se reklama snaží danou značku zařadit mezi symboly určitého image a tím si získat určitou, "cílovou skupinu spotřebitelů". Podle toho se odvíjí reklamní politika jednotlivých značek. Design snowboardové výzbroje a výstroje se často odlišuje od designu lyžařského vybavení, s vyjímkou slalomových snowboardů. Někdy se snowboardové firmy předhánějí ve výstřednostech. "Tlumené barvy" se snaží vytvořit protipól tradičním výrazným a veselejším barvám.
       Antipatie ortodoxních snowboardistů ke "komerčním" barvám zobrazuje jedna skutečná historka člena Horské služby, kdy došlo ke zranění snowboardisty při skoku. Po příjezdu Horské služby si poraněný snowboardista odmítl lehnout na speciální matraci, která slouží k přepravě zraněných. Toto odmítnutí odůvodňoval tím, že matrace je červené barvy, která je dle jeho mínění synonymem komerce. Až asi po dvaceti minutách se Horské službě podařilo dotyčného přesvědčit, že nemá jinou rozumnou možnost, než se nechat přepravit na této matraci.
       Svojí troškou do mlýna v tomto ohledu příspívají i novináři. Článek, který nějakým způsobem zmiňuje téma o "subkultuře" odvázaných snowboardistů" v souvislosti s nedávnou sportovní akcí, je určitým prostředkem jak okořenit běžné a někdy trochu monotónní sportovní zpravodajství. Články tohoto typu se objevovaly zejména v počátcích snowboardingu.
       Odlišný životní styl částečně také proniká do závodního snowboardingu. Ve slalomových disciplínách se tyto projevy téměř nevyskytují. V případě freestylu je tento vliv daleko intenzivnější.
       Lze říci, že tento ortodoxní životní styl momentálně začíná ze snowboardingu lehce ustupovat. Snowboarding přestává být výjimečnou záležitostí a jeho výše popsaná domnělá originalita slábne. Dá se říci, že zevšedněl a stal se běžnou součástí zimních středisek. Snowboardingu se začalo věnovat mnoho zcela "normálních" sportovně založených lidí. Také reálné ceny snowboardového vybavení se snížily, čímž zesláblo lehce elitní postavení klouzavého sportu. Je třeba podotknout, že se nenaplnily výroky některých snowboadistů, které předpovídaly ústup lyžování před masivním rozšířením snowboardingu ve světě. Prudký nárůst počtu snowboardistů se zastavil. Podle některých názorů k tomu přispěl nástup carvingových lyží.
       Pro soužití lyžařů a snowboardistů je nejdůležitější vzájemná tolerance. Postoj k tomuto netradičnímu životnímu stylu je samozřejmě věcí názoru. Podstatné je však si uvědomit, že svoboda jednotlivce končí u svobody ostatních.

Lukáš Binter

Nabídka kurzu instruktora snowboardingu

 



2017 © SPORT BP s.r.o. | prodej, servis a půjčovna sportovního vybavení | www.sportbp.cz